Vážení naši příznivci, milé dámy a pánové, přátelé,
chystáme se na velikonoční svátky, které jsou po generace spojeny s oslavou příchodu jara v podobě celé spousty lidových tradic a zvyků, jimž vévodí nejrůznějším způsobem ozdobená vajíčka a v pomlázku spletené vrbové pruty, k tomu sladký „chléb“ v podobě mazance, ale i piškotového beránka.
Velikonoce bývaly vždy pro naši civilizaci s křesťanskými kořeny nejdůležitějším svátkem roku, ještě významnějším než Vánoce, jakkoli to dnes tak na první pohled nevypadá. Vánoce jsou oslavou narození Ježíše (Nazaretského) zvanou jako Boží hod vánoční, zatímco o Velikonocích si na Velký pátek připomínáme ukřižování Ježíše (Krista) a v neděli jeho zmrtvýchvstání, slavené jako Boží hod velikonoční. I onen populární velikonoční beránek, ať už ten sladký, nebo v podobě jehněčí pečínky, se u nás vžil vlastně jako připomínka oběti Kristovy, symbolizované odkazem na pradávný předkřesťanský zvyk obětování berana. Následné pondělí bývalo v minulých stoletích ve znamení pokračující nedělní euforie, a to tak zažité, že se tento den stal časem světským, ba i státním svátkem, dnem volna.
Velikonoce tedy nevznikly jako jakási oslava konce zimy, nejsou tedy jen prostými svátky nástupu jarní sezóny. Duch proměny ročního období, prorostlý ovšem již s Ježíšovým příběhem, je oslavou vítězství života nad smrtí, světla nad temnotou a naděje nad beznadějí. Tedy toho, co bychom si zejména dnes patrně přáli všichni, nebo alespoň většina z nás.
V rozbouřené době, kdy válku máme už několik let „za humny“ a přidávají se k ní ohniska vražedných konfliktů i ve vzdálenějších místech naší planety, kdy se světový řád a pořádek ocitá v ruinách, kdy se otřásá a je podkopávána podstata demokracie nejen u nás, ale i mnohde jinde, je taková naděje potřebná nad cokoli jiného.
Navzdory neradostným okolnostem a jevům kolem nás najděme vůli k pátečnímu zklidnění a sobotnímu ztišení, abychom mohli naplno oslavit svátek nedělní a náležitě si ho užít, jako obvykle až do bujarého pondělka. Velikonoční naděje má totiž velikou moc, a to dodat nám sílu, kterou budeme určitě celý rok potřebovat. Zlo nakonec nebude triumfovat, po každé zimě přijde jaro, žádná noc není bez konce.
Přejeme Vám i nám všem radostné a požehnané velikonoční svátky. Kéž poselství o vzkříšení a příchod jara naplní Vaše dny nadějí a vnitřním klidem. Kéž se ve Vašich rodinách rozhostí pokoj, láska a porozumění, které pramení z tohoto svátečního času. Kéž Vás i nás Velikonoce opět naplní radostí a novou silou odolávat zlu, ale i vnímavostí k potřebám našich bližních. Obojí budeme letos velmi potřebovat.
Veselé Velikonoce Vám přejí Igor Chromý, Tomáš Budil, Petr Jandač a Radim Poustka jménem Vaší Volby Pro Benešov.
