Oslavy města jinak, než jsme chtěli. Historie založení Benešova je velmi dlouhá a na jeho rané období nebyl vždy jednotný názor. Dlouho se ve veřejnosti za správný letopočet jeho založení považoval rok 1219, v roce 1970 se pro změnu připomínalo 900. výročí, což by směřovalo k roku 1070.
Podle názoru historiků v otázce původu a počátcích města Benešova lze vycházet z různých zmínek ve vyprávěcích pramenech, z erbovních a jiných pověstí, ze starších zmínek nepodložených konkrétním písemným pramenem nebo ze starších topografických prací. Všechny tyto údaje jsou však spekulativní a nedokazatelné, byť možná atraktivní. Nelze tak ani prokázat, ani zcela vyvrátit, zda Benešov jako sídlo existoval již v roce 1070 nebo snad dokonce 1048, kam jeho počátky či první zmínku kladla starší topografická literatura. První konkrétní písemná zmínka dochovaná v pramenech však posouvá hledaný rok až do let 1219–1222. To je totiž rozmezí let, do kterých je datovaná listina krále Přemysla Otakara I., ve které jsou zmíněni jistý Beneš z Benešova se svými syny Ondřejem, Tobiášem a Vokem. Bohužel nelze zmiňovanou listinu přesněji datovat. Na základě vnitřního a vnějšího rozboru písemnosti je však zřejmé, že vznikla v rozmezí čtyř let, nicméně přesnější dataci za současného stavu poznání nelze určit. Jeden z roků v rozmezí 1219–1222 je tedy rokem první písemné zmínky o Benešově.
O tom všem jsme psali na stránkách Zpravodaje města v dubnu 2019. V téže době jsme po vzájemné dohodě oslavy založení města, ať už se váže k roku 1070 nebo k letům 1219–1222, nasměrovali do roku 2020, což odpovídalo kulatému jubileu 800 i 950 let. Chtěli jsme, aby tyto oslavy byly co nejdůstojnější, pro občany Benešova i návštěvníky z širokého okolí zajímavé a pestré. Tehdy jsme začali s přípravami, do nichž byl zapojen Odbor školství, kultury a sportu a další složky Městského úřadu Benešov, Kulturní a informační centrum, Muzeum Podblanicka, Městská knihovna, Státní okresní archiv Benešov, o.p.s. Posázaví, několik komisí rady města, benešovské školy a další subjekty. Jednotlivé akce byly naplánovány na celý rok 2020 s vyvrcholením v měsíci září.
Tento rok tedy měl být rokem velkých oslav. Připravili jsme celou řadu akcí, s nimiž bylo počítáno v rozpočtu města i v rozpočtech dalších organizací. Na začátku roku jsme vydali první informační leták s podrobným programem oslav, ten vyšel i na stránkách Zpravodaje. Vše začalo hned začátkem ledna velmi zdařilým reprezentačním plesem města, v únoru se rozběhl Benešovský literární festival. Pak se ovšem objevily známé problémy související s covidovou pandemií a rázem bylo všechno jinak. Prakticky všechny naplánované akce jsme byli nuceni přesunout nejprve na pozdější termíny roku 2020, později na rok příští. Jak se brzy ukázalo, ani rok 2021 však nebyl z důvodu pokračující pandemie pro jakékoli oslavy vhodný. Naše naděje se tedy upřely k roku letošnímu, který je vzhledem k výše zmíněné královské listině posledním rokem, který lze považovat za rok kulatého výročí.
24. února však bylo opět vše jinak. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla nejen tuto zemi, ale prakticky celou Evropu i svět a bylo jasné, že myšlenky nás všech se ubírají poněkud jinam a naděje na jakékoli oslavy je pryč. I kdyby byla válka na Ukrajině v dohledné době ukončena, její následky budou do našich životů zasahovat ještě dlouho. Řečeno s nadsázkou – 800. výročí první písemné zmínky o Benešově přišlo do nevhodné doby. Těšili jsme se na jeho oslavy, nicméně zůstalo pouze u toho. Děkujeme všem, kteří ve stadiu jejich příprav přicházeli s nápady, vyvinuli velké úsilí a energii na zajištění jednotlivých akcí. Výsledky tohoto úsilí se bohužel nedostaly na světlo světa. Přece jen však vidíme malé světýlko na konci tunelu – rádi bychom se k výročí vrátili na samém konci roku v průběhu letošního adventu. Pokud bude situace příznivá, máme připraveno na závěr roku přece jen jedno překvapení.
Mgr. Zdeněk Zahradníček
