Letošního roku budeme v dnešní nepříliš pozitivní státně-politické situaci oslavovat kulaté výročí listopadových událostí v Československu, které nejčastěji označujeme slovem revoluce, obvykle s přídomkem sametová. Tomuto vzedmutí hněvu občanů, které bylo vyvoláno násilným potlačením studentské vzpomínky na oběť nacistů MUC. Jana Opletala, ovšem dlouhodobě předcházela celá spousta jiných akcí a událostí, jež byly ve svém součtu velice silným faktorem pro význam i úspěch našeho “Velkého listopadu 1989”. Většina z nich se týkala více či méně pouze Československa, případně východu střední Evropy.
V nejbližších dnech si však celý svět připomene obdobných 30 let od nelidského masakru v Pekingu, který byl spáchán v prostoru paradoxně nazvaném náměstí Nebeského klidu. V hlavním městě čínské rudé říše, přímo v jejím historickém srdci, tehdy počalo lidové povstání. Zrodilo se 15.4.1989 při tryzně za toho dne zemřelého Chu Jao-panga, bývalého šéfa KS Číny, kdysi jedné z klíčových postav tzv. kulturní revoluce, který se ale (jak už se tak komunistům občas stávalo) stal rovněž její obětí, načež byl (přesněji řečeno dvakrát) rehabilitován a posléze se opět dostal k moci, nicméně ovšem na sklonku života mírně prozřel a prosazoval pro jeho tehdejší soudruhy nepřijatelné ekonomické reformy, za což byl v roce 1987 z přímého vedení odstaven.
Už za svého života měl podporu studentů, kteří se zásadně podíleli na pietním uctění jeho památky, na němž se zúčastnilo 100 tisíc lidí. Velice rychle vzniklé hnutí lidu, tvořené i dělníky a příslušníky vrstvy inteligence, protestujícími proti vládě, zformovalo své požadavky demokratických změn a reforem, což nebylo establishmentu po vůli, pročež neváhal proti šířícímu se povstání povolat armádu v počtu 200 tisíc mužů ve zbrani. V druhé půli května Čínu opanovalo stanné právo a v samotném Pekingu byl vyhlášen výjimečný stav.
Navzdory tomu demonstrace nadále pokračovaly, přičemž počet protestujících byl odhadován až na 1 milion občanů. Dne 2.6. byl vydán rozkaz k zásahu armády, kdy byla nasazena pěchota s obrněnými transportéry a tanky, kterýžto byl zahájen střelbou do davu v noci ze 3. na 4. června 1989. Je nasnadě, jak při tamní obvyklé krutosti a tvrdosti při použití takové bojové síly a techniky zásah na Tchien-an-men dopadl.
Samy prorežimní zdroje nejprve přiznávaly maximálně 300 mrtvých, z nichž mělo být údajně pouhých 23 studentů. Bezprostředně po nemilosrdném zákroku byli ze země vyhnáni zahraniční novináři, takže konkrétních pravdivých informací se zoufale nedostávalo. Nezávislé odhady se však pohybují v naprosto jiných číslech, ba i řádově – teprve před pár lety podle odtajněných materiálů britských tajných služeb, které byly získány od diplomatů z čínských vládních pramenů, se ve skutečnosti jednalo minimálně o 10.000 obětí na životech. Až v roce 1996 Čínská lidová republika přiznala 931 mrtvých a více než 20 tisíc zraněných. V dané době se o tom ale nedozvěděli ani čínští občané, jelikož (jak si i u nás ještě mnozí pamatujeme) byl jejich oficiální tisk naprosto zmanipulovaný, zcenzurovaný, zcela v rukou vládnoucí komunistické strany. A rozjelo se tak další kolo perzekucí pro ty, kteří se akce zúčastnili a přežili.
Pro dokreslení hrůzného
obrazu je namístě doplnit doslovnou citaci informací britských tajných
služeb, uvolněnou roku 2017 – upozorňujeme, že následující slovní líčení
je drastické:
*** Můj zdroj je člověk, který mi “předal informaci,
již mu poskytl blízký přítel, který je v současné době členem státní
rady”, napsal britský velvyslanec Donald. Uvedl přitom, že jeho zdroj
byl v minulosti spolehlivý a že “dokáže rozlišit fakta od spekulací”.
“Studenty
vyrozuměli, že mají hodinu na to, aby opustili náměstí, ale po pěti
minutách na ně zaútočily tanky,” napsal ambasador. “Studenti se chytili
za ruce, ale byli sraženi tanky. Ty pak přejížděly znovu a znovu těla,
rozmačkávaly je na paštiku a zbytky shrnul buldozer. Pozůstatky pak byly
spáleny a hadicí spláchnuty do stoky,” vylíčil velvyslanec. “Čtyři
studentky prosily o své životy, ale skončily probodnuté bajonety,”
dodal.***
I pro občany tehdejší Československé socialistické
republiky měl zůstat masakr na Tchien-an-men maximálně utajený. Nicméně
existovaly “štvavé” vysílače, a přestože se náš komunistický režim
“glasnosti” bránil, jeho opony a sítě už byly dost děravé. Díky tomu se k
nám dostaly i kopie autentických videozáznamů přímo ze zásahu na
náměstí Nebeského klidu. Ty pak o pár měsíců později byly veřejně
promítány při sametové revoluci “na střídačku” se záběry z Národní třídy
jak ve studentských stávkových výborech, tak v utvářejících se centrech
Občanského fóra. Analogie s naším studentským povstáním byla jasná, i
když brutalita i početní míra obou zásahů byly jistě zcela
nesouměřitelné.
Pokud jde o situaci v Číně, ta se od těch časů
nikterak v tomto směru nezměnila – při blížícím se výročí režim opět
naplno “cení zuby”. V Číně je totiž dodnes zakázáno o masakru na
Tchien-an-men mluvit. Je až neuvěřitelné, že existuje značný podíl
čínské populace, který o masakru vůbec ani neví! Před smutným jubileem
systém naopak spouští rozsáhlou dezinformační kampaň, což provádí nejen v
Číně, ale i u nás na západě.
Tato rudá velmoc od té doby pouze
významně narostla ekonomicky a stala se vojenskou, jadernou i raketovou
mocností, přičemž celý svět s ní čile obchoduje, kdy pohříchu zásadním
dlužníkem Čínské lidové republiky jsou třeba i Spojené státy americké.
To vše vede k tomu, že je vzdor všem mezinárodním akcím a protestům
včetně OSN nuceně celosvětově oficiálně respektována. Nějak podobně to
ale koneckonců do jisté míry bylo třeba i se sovětským impériem a
dočasně částečně i s třetí říší, takže to neznamená nic pro demokraticky
smýšlejícího člověka, občana svobodné země, který přinejmenším může
vyjádřit nesouhlas s brutálními metodami totalitních režimů, a to i
veřejně.
Vzpomeňme proto dne 4.6.2019 památky oněch přibližně 10
tisíc z dnes odhadovaných celosvětových 100 milionů obětí komunistické
zvůle, jejichž život skončil právě před 30 lety předčasně v ohni “rudého
draka”, prosím. Kéž se dočkají pravého nebeského klidu!
Igor Chromý za VPB
*** zdroj citátu:
https://www.info.cz/svet/vetsi-masakr-nez-se-vedelo-na-namesti-nebeskeho-klidu-zemrelo-10-tisic-lidi-21342.html
Doplňující linky na aktuální oficiální české zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-masakr-namesti-nebeskeho-klidu-disident-cu-feng-suo_1904141723_jak
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2788115-smrt-reformisty-vedla-k-rychlemu-konci-cinskeho-jara-po-30-letech-rada-lidi-o-masakru
https://sinopsis.cz/30-vyroci-masakru-na-tchien-an-men-nervozita-cinskych-uradu-roste/
