Home Aktuality Novinky VOL. 2 * O veliké soutěži aneb kam s těmi lípami.

VOL. 2 * O veliké soutěži aneb kam s těmi lípami.

Motto: “Země bez stromů je chudá země…” (Vladislav Vančura)

 

Na benešovských městských stránkách byly v minulých dnech zveřejněny vítězné návrhy architektonické soutěže Náměstí města Benešova. Jedná se o zpracování prostoru obou centrálních náměstí, která budou v následujícím textu pro zjednodušení nazývána pouze lidovými názvy, tedy Velké a Malé. Oceněné návrhy si může každý sám prostudovat, nyní jsou dostatečně prezentovány.

Hodnotící porota byla kromě vedení města složena i z osobností, zasluhujících respekt, soutěž byla “celoevropská” a anonymizovaná, což je chvályhodné. Návrhy na stupních vítězů jsou tedy už známy, ale jak dál?

Nepochybně se budou názory občanů Benešova na vítězný návrh diametrálně odlišovat – co člověk, to názor, to je přirozené. Už se ozývají hlasy jásajících, bažících po změně. Ale jistě se projeví velký odpor veřejnosti k radikální likvidaci lipového stromořadí, byť je prezentováno, že se má jednat pouze o přesazení. To se totiž dá lehce metaforizovat jako vytržení z kořenů. A jaké my máme ty kořeny, víme? Nejsme taky nějak vykořeněni? Připomínám, že slovo radikální je odvozeno z latinského radix, což znamená kořen.

Samotná jednotlivá navržená řešení bez kontextu jsou nesporně zajímavá, jak už tak v podobných soutěžích bývá. Ale ten kontext, lépe řečeno důvod a vůbec opodstatněnost záměru centrální část Benešova měnit! Proč, čemu a komu naše lípy nevyhovují?

Je namístě připomenout historické souvislosti, aspoň ty nedávné. Na pozadí této soutěže stojí již delší dobu nastolovaná diskuze o podobě Velkého náměstí. Ta by však neměla pomíjet novodobou genezi tohoto prostoru, jehož současná podoba vznikla v jisté návaznosti na dnes již legendární Pleskotovu přestavbu benešovské radnice, oceněnou v roce 1995 Grand Prix Obce architektů.

Velké náměstí v té době bylo lemováno již neúplným oválem stárnoucích a chřadnoucích lip. Ty bylo nezbytné v rámci jednotnosti řešení uzavřeného stromořadí a výměny zpevněných ploch nahradit novými výsadbami. Záměr kácení tehdy vzbudil masivní nevoli části občanů i zastupitelů, ale dlužno dodat, že valná většina z nich po čase uznala, že nová úprava se povedla. Pro obnovu náměstí byly pořízeny ty největší a nejdražší mohutné alejové stromy, nakoupené v zahraničí. Zároveň je třeba dodat, že zatímco na lípách se nešetřilo, úprava zpevněných ploch se provedla sice kvalitně, ale s použitím tehdy masově oblíbeného a řekněme ekonomického materiálu, betonové zámkové dlažby.

Malé náměstí přišlo na řadu až později, při rekonstrukci fasády budovy bývalého “okresního sekretu” KSČ, tedy polikliniky a komplexu Zeleného stromu. Šlo především o problém nežádoucího značného zastínění oken lékařských ordinací. Tehdy jsem se s kolegou podílel na návrhu, který byl schválen, a naše skica byla zveřejněna v Benešovském zpravodaji. Původně jsme navrhovali nerovnoměrně odrůstající (v 80. letech vysazené) nevyhovující javory kleny v příliš hustém sponu zcela vykácet a nahradit vhodnějším druhem. Po schválení ale do procesu zasáhl městský architekt Josef Pleskot, který nás požádal o částečné zachování javorové zelené kulisy. Legendárního odborníka jsme bez námitek poslechli a projektovou dokumentaci jsme změnili na redukci počtu javorů probírkou, následně jsme pak vlastními silami provedli úpravu korun ponechávaných stromů. Zbytek prací, tedy zejména pokryvné a keřové výsadby realizovala jiná firma, v částečném souladu s naším projektem. Ještě o pár let později horní kleny uhynuly, vzhledem ke stísněným poměrům jsme je raději nahradili třemi již vzrostlými kulovitými javory, přesazenými z komplexně rekonstruované zahrady u Línkova Domova seniorů.

A pak přišly mnohamilionové dotační projekty revitalizace benešovské zeleně, v rámci nichž projektant navrhl pokácení původní většiny javorů klenů na Malém náměstí, které byly nahrazeny rovněž kulovitými javory. Ty byly také poměrně vzrostlé, takže nyní tvoří spolu s trojicí svých předchůdců vyrovnanou a svými korunami i jejich rozměry bezproblémovou řadu.

Ale teď už k oněm dnešním motivacím vedení města, k důvodům změn, resp. k zadání soutěže. Údajně šlo hlavně o nevhodnost pro pořádání veřejných akcí, v médiích též zaznělo cosi o pohledové či průhledové ose radnice – kostel, ale raději doslova ocituji zadání:

“Dvě veřejná prostranství, která kdysi bývala jedním – Masarykovo a Malé náměstí, dnes postrádají celistvost a reprezentativní hodnotu. Je třeba jim navrátit důstojnost a nabídnout benešovským občanům nové možnosti jejich využívání. Cílem soutěže je vytvořit soudobý multifunkční veřejný prostor, který bude městem Benešov, na základě výsledku této soutěže, realizován. Zadání se týká nejenom hlavních reprezentativních prostor města a jejich nejbližšího okolí, ale i řešení proluky mezi domy č. p. 228 a 230, včetně pozemku č. 95. Je potřeba zamyslet se nad prostranstvím v širších souvislostech i nad jejich významem v dnešní společnosti.”

Požadavky na řešení předmětu soutěže byly jednak “návrh řešení vymezeného veřejného prostoru tak, aby se stalo plnohodnotným reprezentativním centrem města Benešov” a jednak “návrh řešení proluky mezi domy č. p. 228 a č. p. 230, včetně pozemku p. č. 95 tak, aby se stala aktivní součástí centra města a podporovala reprezentativní funkci centra.”

Ano, takové jsou formulace zadavatele, kterými se autoři museli řídit. I výsledek, konečnou volbu poroty už tedy známe. Po realizaci tak rozsáhlých změn náměstí budou ti, kdož se podíleli na výběru, ale zejména na výchozí artikulaci požadavků města ve znění zadání, brzy zákonitě vystaveni nemilosrdnému historickému testu. Formálně může být toto dílo pomocí zaplacených PR zpropagováno a dejme tomu i nějak papírově oceněno, jen veřejnost a čas ukáže jeho skutečnou kvalitu a opodstatněnost v plné nahotě, načež jeho prosazovači mohou být dokonce hodnoceni velice záporně, byť třeba přitom nebudou všichni výslovně jednotlivě jmenováni.

Stále ještě máme všichni možnost a čas tomu zabránit. Už se zvedá mohutná vlna odporu veřejnosti proti podivně samoúčelné změně dobře fungujícího a reprezentativního náměstí, ke které se ze všech svých sil hodlám připojit.

 

 

 

 

 

 

 

 

(pro ilustraci: dvojice snímků lip bezprostředně před ošetřením řezem a hned po řezu v r. 2006)

 

Sadová úprava výsadbou lip na Velkém náměstí v polovině devadesátých let byla totiž kvalitně a zdárně provedena. Byl tehdy vysazen vhodný a hodnotný kultivar lípy, dostatečně mohutný pro rozlehlejší reprezentativní prostor. Lípy dobře prosperují, jsou růstově víceméně vyrovnané, ale dodnes ještě nedospěly ani do cílových rozměrů, pro něž byly zvoleny. Jejich uspořádání do oválu správně a celkem důsledně respektuje historicky známou dřívější podobu Velkého náměstí. Na tom není důvod nic měnit, šlo by pouze o likvidaci fungujícího, cenného a navíc vlastně stále ještě se vyvíjejícího díla našich předků a předchůdců.

 

Nedělejme to, ještě není pozdě!

 

Igor Chromý

 

 

Použité a související odkazy:

http://www.benesov-city.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=66297

http://cceamoba.cz/souteze-competitions/namestimestabenesova/

https://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/chystane-zmeny-centra-benesova-uz-prinesly-chvalu-i-kritiku-20180724.html

https://www.novinky.cz/koktejl/343798-revitalizace-po-polsku-zelene-namesti-nahradila-kamenna-poust.html

 

 


Mohlo by Vás zajímat