Co je územní plán?
„Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochranu jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (tj. urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy přestavby, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a územní rezervy. Stanoví podmínky pro využívání těchto ploch a koridorů.“
Z této definice územního plánu lze odvodit, že ke každé změně územního plánu je třeba přistupovat nanejvýše obezřetně a s vědomím respektování všech souvislostí a podmínek, za kterých byl navržen, právě proto, aby nevhodně navrženými a unáhlenými změnami nebyla přímo ovlivněna jeho základní koncepce a harmonie všech potřeb obyvatel (dostupnost základních potřeb, včetně sociální vybavenosti), současně však s respektováním jejich práv a svobod .
V současné době jsou připraveny a projednávány změny č.2 a č.3 a vřele doporučuji nám všem se s obsahem těchto změn seznámit, protože po jejich schválení v Zastupitelstvu města může již být pozdě. Pak bude změna platit až do další změny změn, s časovou prodlevou v řádu několika let.
Co je regulační plán?
Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb včetně veřejné infrastruktury, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, vždy však v souladu se schváleným územním plánem. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí, kromě záměru, který podléhá posuzování vlivu na životní prostředí. Regulační plán je závazný pro rozhodování v území.
Právě regulační plán je nástroj, který může nejvíce ovlivnit koncepci a harmonii stanovenou územním plánem, i když se jeho návrh pohybuje v jeho mezích. Pokud již byly v území zahájeny stavby dle schváleného regulačního plánu, pak mějme na paměti, že takový regulační plán nelze zrušit. Možné jsou jeho změny, ale vždy s respektováním již provedených, popřípadě zahájených staveb, samozřejmě s respektování podmínek územního plánu, jeho koncepce a s důrazem na harmonické uspořádání.
Co je veřejný prostor?
Veřejný prostor je prostorem života společnosti, prostorem společenské komunikace. Je místem, kde se společnost „děje“, kde dochází ke kontaktům a komunikaci mezi lidmi, ke sdílení, inspiraci a vzniku všeho, co přesahuje jedince.
Lze rozlišovat dva základní typy veřejného prostoru: fyzický a virtuální. Fyzickým veřejným prostorem jsou klasická veřejná prostranství: náměstí, ulice, parky, veřejné budovy. Jsou to části zemského povrchu či uměle vytvořeného prostoru budov, které jsou přístupné prakticky komukoli a bez omezení.
Virtuální veřejný prostor se začal vytvářet po vynálezu knihtisku, jeho růst byl spojen s rozmachem novin, později rádia a televize. Opravdový „boom“ tohoto typu veřejného prostoru však přišel teprve s vynálezem elektronické komunikace a internetu, který, oproti všem starším typům komunikace na dálku, umožnil její výraznou decentralizaci.
Ale jak už to bývá, všechno se vším souvisí, tím mám na mysli souvislost řešení veřejného prostoru s územním plánem a regulačními plány na jeho území. Není dobré řešit věci týkající se uspořádání veřejného prostoru, výstavby a urbanismu města po dílčích částech.
Příkladem mohlo být řešení lesoparku „Sladovka“, s komplexním řešením aktivit pro všechny zájmové skupiny obyvatel města včetně vycházkových tras podél Benešovského potoka spolu s hlubší revitalizací benešovských „Koupadel“. Tato kapitola je však dnes již zřejmě uzavřena a buduje se to, co se tam právě buduje.
Jako dalším příklad o pokus komplexního řešení je řešení Tyršovy ulice, dnes pouze její první části od křižovatky ulic Tyršova-Dukelská ke křižovatce ulic Tyršova-Husova. Připraveny byly pak navazující projekty, revitalizace ulice Husovy včetně nové úpravy Husova náměstí, dokončením ulice Tyršova s pokračováním do ulice Vnoučkova s řešením prostoru křižovatky ulic Vnoučkova a Karla Nového. Po vyřešení trojúhelníku v bývalých Pražských kasárnách by celý tento poměrně rozsáhlý prostor mohl získat finální podobu. Nedílnou součástí řešení tohoto veřejného prostoru je úprava ulice Tyršova k Sokolovně s okružní křižovatkou ulice Nádražní a Tyršova s úzkou návazností úpravy předprostoru nádraží s přemístěným přechodem v místě historického vstupu do nádražní haly, a to už jsme u Terminálu Benešov, který celou tuto úpravu prostoru uzavírá.
Vše bylo připraveno v různých stupních projektů v období 2010-2014, včetně navazující úpravy (při vyústění ulice Karla Nového) předprostoru ZŠ Dukelská spolu s prostorem před mateřskou školou Dukelská a výstavba skautské klubovny navazující na již realizované parkoviště v ulici Mendelova.
V neposlední řadě byla v tomto období řešena výstavba mateřské školky Na Spořilově, obytná zóna Bezděkov, Hráského, Chmelnice a Vlašimská, výstavba parkovišť Na Bezděkově a druhé podlaží parkoviště v ulici Bezručova, revitalizace ulice Ulrichova a projektové práce na dokumentaci objektu pro Základní a praktickou školu v ulici Hodějovského etc.
A takových prostorů k řešení je v našem městě dost a dost. Vždy je však třeba postupovat s jasným cílem, jakého chci v konečné podobě dosáhnout ve všech návaznostech jednotlivých řešení veřejného prostoru v souladu s harmonickou koncepcí územního plánu a na něm postavených regulačních plánů.
Ing. Jaroslav Hlavnička
