Parlamentní volby 2025 v ČR

Jelikož se parlamentní volby poměrně rychle blíží, připomeňme si něco z teorie, málo z historie, ale i čerstvou novinku v oblasti volebního práva v ČR.

Volební právo je politické právo občanů volit a být volen do veřejných funkcí. V České republice je volební právo všeobecné, rovné a tajné, což znamená, že ho mají všichni občané od určitého věku (většinou 18 let) bez ohledu na rasu, pohlaví, náboženství apod., každý hlas má stejnou váhu a voliči nemusí zveřejňovat, koho volili. 

Volební právo v České republice má několik klíčových aspektů:

• Všeobecnost: Volební právo mají všichni občané ČR, kteří splňují věkovou hranici.
• Rovnost: Každý volič má jeden hlas a všechny hlasy mají stejnou váhu.
• Přímost: Volby probíhají přímo, bez zprostředkovatelů.
• Tajnost: Hlasování je tajné, aby se zajistila anonymita voliče.
• Aktivní volební právo: Právo volit.
• Pasivní volební právo: Právo být volen. 

Zajímavostí jistě pro mnohé bude, že volební právo žen (bez ohledu na jejich majetek)na území ČR bylo zakotveno až v ústavě z roku 1920, což de facto znamenalo, že ženy od tohoto roku měly stejné politické, sociální a kulturní postavení jako muži a mohly volit a být voleny. První parlamentní volby, kde ženy mohly uplatnit své volební právo, tak byly volby do poslanecké sněmovny a senátu v dubnu 1920. Vůbec poprvé si plné aktivní i pasivní volební právo mohly ženy vyzkoušet v červnu roku 1919 při volbách do obecních zastupitelstev.

Ještě před tím, za časů habsburské monarchie, mohly podle volebních řádů (do zemských sněmů) přijatých v roce 1861 ženy za určitých okolností nejen volit, ale být také „teoreticky“ voleny. Ženy v první velkostatkářské kurii totiž mohly volit, avšak pouze prostřednictvím svých vybraných zástupců. Zemský sněm byl až do svého zániku postaven na principu zájmové reprezentace a kritéria se odvozovala od velikosti majetku či funkce. V rámci první velkostatkářské kurie měly tedy právo volit také ženy, které odváděly nejvyšší daně. O tuto možnost ženy přišly v roce 1907, kdy nově zavedený volební zákon rozšířil volební právo na všechny muže nad 24 let, čímž zrušil kuriový systém, který zvýhodňoval bohaté voliče. Právě zrušení kuriového systému tak mělo za následek, že o volební právo majetné ženy přišly.

 Naopak novinkou pro rok 2025 je korespondenční volba, která umožňuje českým občanům žijícím v zahraničí volit „poštou“ do Poslanecké sněmovny (později též do prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu). Pro možnost korespondenčního hlasování je nutné být zapsán ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu a požádat o korespondenční hlasování. 

Jak korespondenční volba funguje:

1. Zápis do zvláštního seznamu voličů. (Volič se musí nejdříve zapsat do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu České republiky v zemi, kde žije)
2. Žádost o korespondenční volbu. (Po zápisu do seznamu voličů je nutné požádat o možnost korespondenčního hlasování, ideálně zasláním žádosti na příslušný zastupitelský úřad)
3. Hlasování a odeslání. (Po obdržení hlasovacích lístků a instrukcí volič hlasuje a odešle svou hlasovací obálku zpět na zastupitelský úřad) 

Důležité termíny:

• Pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 je nutné být zapsán ve zvláštním seznamu voličů nejpozději 40 dní před volbami. 
• Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje další podrobnosti a informace k registraci a hlasování na svém webu. 

Kdo může volit korespondenčně:

• Čeští občané s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v zahraničí, kteří jsou zapsáni ve zvláštním seznamu voličů.
• Volič musí být fyzicky přítomen v zahraničí v době konání voleb. 

Kdo může korespondenční volbu využít?

• Korespondenční volbu budou moci využít všichni čeští občané fyzicky usídlení či dlouhodobě se zdržující v zahraničí a pobývající tam v době konání voleb, kteří budou zapsáni ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu a kteří o korespondenční hlasování zažádají v řádném termínu. 
• Zápis českého občana do tohoto seznamu je podmíněn tím, že volič uvede zastupitelskému úřadu bydliště, které má v jeho konzulárním obvodu mimo území ČR. Bydlištěm není hotelový pokoj při krátkodobé letní dovolené. 
• V případě studentů dočasně žijících mimo Česko, kupříkladu na Erasmech nebo jiných několikaměsíčních pobytech, by neměla být korespondenční volba problém, pokud splní shora uvedené požadavky. 
• Naopak tato možnost volby není určena turistům, kteří se v zahraničí pohybují pouze dočasně za účelem krátkodobé dovolené. 

Co se mění? 

• Dosud bylo možné v zahraničí volit v prezidentských volbách a ve volbách do Poslanecké sněmovny, a to osobně na velvyslanectvích a generálních konzulátech ČR. 
• MZV odhaduje, že v zahraničí dlouhodobě pobývá přes 600 000 Čechů, reálná voličská účast v případě korespondenční volby se pro příští volby odhaduje v řádu desítek tisíc osob. 

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek 3.10 a v sobotu 4.10.2025 (do 14 hod).

V souběhu s letošními parlamentními volbami se v Benešově poprvé v historii koná i místní referendum, koná se tedy ve stejný čas, ve stejných volebních místnostech, se stejnými komisemi a hlasovací lístky pro volby i pro referendum se vhazují do jedné společné schránky.

Využijme příležitosti a svého práva a pojďme volit. Každý hlas v těchto volbách může být a bude velmi důležitý. Z volebních programů kandidujících stran a uskupení i jejich veřejných prohlášení je jisté, že se mimo jiné rozhodne i o tom, kam bude ČR v dalším období v zahraničně politické a bezpečnostní oblasti směřovat. Jestli zůstaneme nastaveni směrem na západ a budeme pevnou součástí jeho struktur (EU a NATO), nebo se otočíme na východ a vběhneme do náruče Ruska a jeho vlivu.

Tomáš Budil